Drobné podnikání a nezaměstnanost

Nezaměstnanost je jedním z nejvážnějších problémů dneška, který je černou můrou pro řadu těch, kteří jsou sice ještě zaměstnáni, nicméně se denně obávají, že o práci přijdou. A to nemluvíme o těch, kteří jsou již přihlášeni na úřadu práce a nepatří k těm práce štítivým. Jde o jev, který leží na srdci každému soudnému člověku a dokonce kazí náladu i politikům.

Chceme-li vyjmenovat důvody, proč tomu tak je, pak bychom měli začít od Adama: již od průmyslové revoluce v druhé polovině 18. století lze vystopovat jasný trend, jímž se vývoj techniky a technologií ubírá a s časem akceleruje; znamená to, že podobně jako parní stroj vyhnal z manufaktur štrajch pudlíky, tak také každý nově zaváděný stroj znamená úsporu lidské práce a snížení stavu zaměstnanců. Je jen otázkou, zda v budoucnu bude možná výroba vůbec bez manuální pracovní síly a zůstane jen v rukou organizátorů a techniků-kontrolorů. Jiným důvodem současného stavu je i skutečnost, že vyšší cena pracovní síly tlačí na posun výroby směrem k práci levnější, která se však nachází v zemích teprve se rozvíjejících, především na Dálném Východě. To ale znamená, že naše výroba není ve srovnání s podstatně levnější výrobou v asijských zemích – v důsledku nižších mzdových nákladů – konkurence schopná. Po jejích výrobcích přestává být poptávka a tak dochází k jejímu omezování a někdy i likvidaci. Pak samozřejmě následuje dovoz doma již nevyráběných výrobků, zpravidla za nízké ceny a tudíž pro kupující přitažlivých. S ubývající prací však ubývá i peněz na trhu, neboť dřívější zaměstnanci již nepobírají mzdu, ale podporu v nezaměstnanosti.

V době ekonomické krize se volá po investicích. „Z krize se musíme proinvestovat“, říká i náš pan prezident. Jsou vítány i takové zdroje zaměstnanosti, o nichž se předem ví, že dlouho nevydrží; jde o zahraniční firmy zakládající u nás většinou montovny (dovozové díly se zde smontují do hotového výrobku, který se pak vyveze). Ty tu vydrží do té doby, než jim pominou daňové prázdniny či jiné výhody – investiční pobídky. Pak se stěhují dál na východ do zemí s jinými pobídkami a daňovými výhodami. Takže ti, kteří v těchto montovnách působili, se stávají opět nezaměstnanými. Oficiální procento nezaměstnaných, které se stále ještě pohybuje na úrovni doposud nevídané, je ještě zhoršováno značným počtem matek, které – i když by rády šly do zaměstnání – nemohou tak učinit a setrvávají na mateřské dovolené, čímž sice oficiální procento nezaměstnaných nezvyšují, avšak v jejich důsledku je nutno nezaměstnanost vnímat jako podstatně vyšší. Jde však o jev dlouhodobý, ženy na mateřské i několik let nemohou nalézt zaměstnání a jejich vyhlídky na práci jsou v důsledku rizika absencí z důvodu péče o dítě, která jsou potenciálními zaměstnavateli často vnímána jako neúnosná, velmi malé. Statistiky ukazují přibývající procento drobných podnikatelů a jedním z důvodu tohoto jevu je právě snaha žen na mateřské dovolené, které v poslední době začínají pracovat jako OSVČ, o pracovní aktivitu. Používají moderní metody propagace svých výrobků či služeb a sdružují se kolem nově vznikajících portálů, jako jsou „Ženy s.r.o.“ nebo „Ženský web“ (samozřejmě kromě řady jiných), které jim v jejich podnikání pomáhají, jsou pro ně zdrojem mnoha informací a navíc jim poskytují určité společenské vyžití, které doma z pochopitelných důvodů osamělosti s dítětem postrádají. Lze tedy říci, že je to v době nezaměstnanosti právě drobné podnikání, které pomáhá alespoň částečně řešit některé dopady krize na mladé rodiny s dětmi. Otázkou totiž zůstává, zda sféra, ve které se drobné podnikání tohoto druhu pohybuje, bude schopna tuto celkem početnou skupinu obyvatelstva dlouhodobě uživit, uvážíme-li, že se jedná většinou o služby nebo malovýrobu spotřebního zboží spíše zbytného charakteru, které je velmi senzitivní i na malý výpadek kupní síly na trhu. Pokud se naše ekonomika konečně odrazí ode dna, jak slibují mnozí renomovaní ekonomové a politici, pak se drobné podnikání ukáže jako vhodné ř překlenutí dočasného propadu ekonomiky. Nestane-li se tak, protože se ukáže, že nejde jen o krizi cyklickou, nýbrž o vážnější problém celosvětový, např. krizi tržního systému, pak bude iniciativní a kreativní podnikání matek jen určitou epizodou, která však nemoci současnosti neřeší.

Článek napsala paní Marie Marvanová, která je odborník a poradce na genderovou problematiku v projektu PROFI ŽENA.